"Evropa už si všímá, jak klimatické změny vytvářejí příznivější podmínky pro invazivní komáry. Ti se tak šíří do dříve nezasažených oblastí a přenášejí tam na lidi nemoci, jako je například horečka dengue," uvedla ředitelka ECDC Andrea Ammonová.
Komár tygrovaný je agresivnější druh komára a do Evropy se dostal z jihovýchodní Asie. Odborníci jeho výskyt zaznamenali už ve 13 evropských státech, zejména v oblasti jižní Evropy. Objevil se ale už i ve Francii nebo v Německu, píše web Travel Tomorrow.
Počet pacientů s horečkou dengue v Evropské unii během posledních letech prudce vzrostl. Zatímco mezi lety 2010–2021 zaznamenaly úřady dohromady lokálně získaných 73 případů, v roce 2022 to bylo 71 případů, a v roce 2023 dokonce 130.
[chooze:article;value:561312]
Roste také počet dovezených případů ze zemí mimo Evropu, zejména z Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Zatímco v roce 2022 úřady hlásily 1 572 případů, vloni jich bylo téměř pět tisíc. Odborníci očekávají, že čísla za rok 2024 budou ještě vyšší.
Horečka dengue je také známá jako "horečka lámající kosti". Projevuje se náhlým nárůstem vysoké teploty provázené silnou bolestí hlavy, slabostí, bolestmi svalů a kloubů, nevolností a zvracením. Průběh samotné nemoci obvykle nepřesahuje deset dní, rekonvalescence ale může trvat až několik týdnů.
Na Olomoucku chtějí do boje proti komárům nasadit drony. Budou vyhledávat líhniště (04/2024):