Evropa čelí velké výzvě. Podle zprávy společnosti Urban Insight rostou teploty v Evropě dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr. Společně s tím stoupá i počet úmrtí způsobených vedrem.
"Úmrtí související s horkem se za posledních 20 let zvýšily asi o 30 %. Navzdory těmto rizikům jsou obavy související s horkem v klimatických plánech měst často přehlíženy," cituje zprávu deník The Brussels Times.
[chooze:article;value:566377]
Právě přehlížení rizik souvisejících s horkem by mohlo do budoucna situaci ještě zhoršit. Více než 70 procent Evropanů totiž v současnosti žije ve městech, a očekává se, že do roku 2050 vzroste jejich počet na 84 procent.
Jenže efekt tzv. městského tepelného ostrova přispívá k rychlejšímu nárůstu teplot v Evropě tím, že zapříčiňuje, že se města ohřívají rychleji než venkovské oblasti. Například v Bruselu jsou teploty až o 8 °C vyšší než v okolních venkovských oblastech. Odborníci proto varují, že se počet horkých dnů v letech 2020 až 2100 zvýší až o 150 procent.
Podle odborníků je tak přímo naléhavé situaci řešit. Města by dle nich měla investovat do získávání podrobných dat, jako je monitorování a hodnocení zranitelnosti a vypracovat dlouhodobou vizi. "Nyní nastal čas, aby evropská města zavedla nové metody, které jim pomohou k ochlazení," vyzývají odborníci.
Od počátku civilizace nebylo na zemi takto teplo, říká klimatolog: